Městská knihovna Náměšť nad Oslavou

Trifidi jsou dva metry vysoké rostliny, které jsou nenáročné na pěstování, rychle se množí a získává se z nich vše od jídla po palivo do aut. Kromě toho však jsou schopné pohybu a ranou žahadlem zabijí dospělého muže. To by nijak nevadilo, pokud by ovšem jednoho dne na nebi nevzplála zvláštní hvězda. Další den se všichni lidé, kteří hvězdu viděli, probudí slepí a svět upadne do šílenství. Když se pak trifidi dostanou z oplocených farem, je brzy jasné, že s lidstvem je konec. Tato kniha je prvním příběhem žánru postapo a jako taková by neměla uniknout pozornosti nikoho, kdo to s fantasy a scifi literaturou myslí vážně. Navíc je chytlavá, temná, napínavá a uvěřitelná. Nejednou vám přeběhne mráz po zádech.

Jedna z nejlepších sci-fi, které jsem četla. Poprvé tak v 17ti letech a pak alespoň ještě 3x. A ráda si ji přečtu ještě jednou. Jak se člověk zachová, když nastane podobná katastrofa? Není to žádný masakr, zombíci a plno krve. Ne, je to o chování skupin přeživších, o záchraně blízkých, o naději a i romantika tváří v tvář konci světa. Není to nakonec tak úplně sci-fi, něco takového se klidně může stát, pokud my nezměníme své chování. Vždyť ty trifidy si tam lidé vypěstovali sami. A líbil se mi i otevřený závěr, který naštěstí přece jen vyznívá optimisticky, že se snad možná přežití lidstva podaří? Nadčasový román psaný v roce 1951, určitě patří do knihovničky každého čtenáře sci-fi.