Městská knihovna Náměšť nad Oslavou

Příběh krásné a čisté lásky dvou mladých lidí, kteří se do sebe zamilovali na místě plném utrpení, zla a smrti... kde jejich láska a životy den za dnem přežívaly zejména díky práci jednoho z nich - tatéra čísel v koncentračním táboře. Velmi silný a čtivý příběh, ke kterému se určitě v budoucnu ráda vrátím.

Doporučuji tento pravdivý příběh podle skutečné události čtenářům, kteří nemávnou rukou nad naší minulostí, jen v honbě nad svou rychlou kariérní budoucností. Hlavní hrdina Lale Skolov ( jinak pocházející z mého rodného města na východním Slovensku ) se shodou nečekaných událostí stane hlavním tatérem identifikačních čísel pro všechny nově příchozí do tábora. Tetování na předloktí je jedním z nejznámějších symbolů holocaustu. Příběh, který jsem přečetla doslova na jedno nadýchnutí a zanechala ve mě obrovský čtenářský zážitek. Doporučuji přečíst !!! Krutý, místy až brutálný příběh dle skutečnosti.

Tato kniha je pro mě teprve druhou knihou válečné tématiky z Osvětimi. První knihou byla Hana. Z citové stránky jsem knihou nebyla tak moc zasažená jako v případě Hany, kde jsem vyplakala potok slz. Podání bylo velmi skromné, povrchní.. i tak je ale osud Laleho a Gity neskutečný. Věřím tomu, že hlavně jeho víra v život a láska ke Gitě, oba zachránila. Děsy, které se v táboře děly, si jen s těží dokážeme představit. Věděla jsem, že jejich příběh dobře dopadne, proto jsem v průběhu čtení necítila moc velké napětí, i přesto ale Lale zažil dosti vypjaté okamžiky, u kterých jsem se přistihla s pusou dokořán. Moc mě potěšily jejich fotky na konci knihy. Nádherný zamilovaný pár. Jejich láska - to je opravdu něco. O tom také svědčí dojemný doslov knihy napsaný jejich synem.

Dočetl jsem tuto knihu a můžu říct,že to co dělali Němci bylo fakt hrozné,ale na druhou stranu to samé dělali po válce Rusové,akorát ne tak okatě.Aby se neřeklo.Vidíme to chování Rusů i v dnešní době a mám možnost se s jejich mentalitou potkávat den co den a řeknu někteří jsou fakt prasata.No a co naší osloboditelé Američani to samé jak Rusové akorát v modrém podání.Chování pod uroveň no ale vím že se najdou i slušní lidé mezi nimi ale to je fakt chabé procento.Čtivý román doporučuji ale nechválím ani Rusy ani Američany ani Němce.